Barokní taneční formy

Barokní taneční formy představují zajímavé téma z pohledu teorie i praxe provozování hudby a tance 17. a 18. století. V prvním díle autorka osvětluje současný stav vědomostí o tzv. la belle danse (též la danse noble), tj. tanečním stylu, který byl vyvinut tanečními mistry francouzského krále Ludvíka XIV. v Královské akademii tance, založené v Paříži roku 1661. Druhý díl zkoumá postupně patnáct nejvýraznějších tanečních forem od allemandy po sarabandu. Každá z forem je popsána v samostatné kapitole co do stručné historie vývoje, hudebních charakteristik, tempa a příslušných afektů. U každého tanečního typu je analýza vybrané konkrétní choreografie dochované v grafickém zápisu Beauchamp-Feuilletovou notací podle metody popsané v prvním díle. Kromě obvyklých příloh knihu uzavírá přehled všech zatím objevených tanců jednoho typu s příslušným označením podle katalogů F. Lancelotové a M. E. Littleové a C. Marshové, což je metoda užívaná u hudebních skladeb, kterou jmenované badatelky úspěšně aplikovaly na choreografické prameny v Beauchamp-Feuilletově notaci.