Básně

Soubor básnického díla Jana Kameníka, vl. jm. Ludmily Maceškové (1898-1974) v ediční přípravě Jiřího Opelíka. Textově přesná a úplná edice Kameníkova básnického díla obsahuje vedle textově spolehlivého znění veršů již publikovaných i desítky dosud zcela neznámých Kameníkových básní, včetně dvou raných básnických sbírek, zevrubnou ediční poznámku a doslov. Pro českou literaturu 20. století jde o edici základního významu, o mimořádný počin literární i ediční. Autorce, již Jiřina Hauková považovala za největší českou básnířku 20. století, se tak konečně dostává důstojného vydání nejzávažnější části jejího díla. Ludmila Macešková absolvovala reálné gymnázium v Pardubicích (1918), studovala rok na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a dva a půl roku na Akademii výtvarných umění tamtéž. Vystřídala řadu příležitostných zaměstnání, od druhé poloviny čtyřicátých let byl pro chronické onemocnění v invalidním důchodu. Debutovala roku 1922. První básnickou sbírku Okna s anděly vydala pod pseudonymem Jan Kameník v roce 1944. Část nákladu druhé, poválečné sbírky Neviditelný let (1947) skončila po únorovém převratu ve stoupě. Po dvacetiletém nedobrovolném odmlčení vyšla třetí Kameníkova sbírka Pubertální Henoch (1968) a o dva roky později soubor próz s názvem Učitelka hudby. V roce 1971 se na knihkupecké pulty ještě stačila dostat - i když s cenzurními škrty - Malá suita pro flétnu, poslední básnická sbírka vydaná za jejího života. Posmrtně byla samizdatově vydána kniha Zápisky v noci (1979) a v Mnichově byla reeditována sbírka Pubertální Henoch (1982). Po roce 1989 vyšly znovu sbírky Neviditelný let (1995), Pubertální Henoch (1996), poprvé tiskem sbírka Zápisky v noci (1993) a výbor z Mystických deníků (ed. Marcel Kabát, 1995). Nakladatelství Triáda vydalo dva svazky Díla Jana Kameníka: Prózy (1995), Překlady (1996). Nakladatelství Torst vydalo v rámci Díla první svazek mystických deníků, snářů a zápisníků s názvem Cesta za Henochem (2011).