Historická sociologie I

V posledních desetiletích se na světové odborné scéně dynamicky rozvijí obor označovaný jako „ historická sociologie“. Vyniká interdisciplinárními přesahy do historie, antropologie, politologie, ekonomie a filozofie. Zaměřuje se na dlouhodobé procesy probíhající na různých úrovních sociální reality i na analýzu rozdílů a podobností různých dějinných období a událostí. Mezi významná témata historické sociologie patří mj. modernizace, kontinuita, diskontinuita a sociální změna, srovnávací civilizační analýza, náboženská a kulturní pluralita či utváření států a národů. Kořeny historické sociologie nalézáme už v 19. století. Lze konstatovat, že všichni velcí zakladatelé sociologie byli historickými sociology, protože považovali minulost za integrální součást sociologického bádání. Radikální rozchod s historií nastal až v průběhu 20. století, kdy na dlouhou dobu převládl názor, že sociologové by se měli věnovat pouze současnosti, a minulost zcela přenechat historikům. Zhruba od 60. let 20. století se v opozici vůči této představě formuje nová historická sociologie, která vychází z předpokladu, že současnosti nelze porozumět bez poznání minulosti. Dnes má historická sociologie své zastoupení i v rámci Mezinárodní sociologické asociace. V České republice začala být vyučována jako studijní program na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v roce 2009. Předkládaná kniha představuje první svazek třídílného celku, který nabídne ucelený a přehledný výklad historické sociologie. Jeho ambicí je oslovit jak studující, tak širší čtenářskou obec složenou z odborníků i laické veřejnosti. V prvním díle autoři po prvotním seznámení s badatelskou orientací oboru věnují pozornost klíčovým pojmům, jako jsou například koncept dlouhodobých sociálních procesů, otázka časových rámců, vývoj a proměny lidského pohledu na dějiny, přístupy k chápání sociální změny, problematika kategorie pokroku, otázky spojené s krizemi a revolucemi či možnosti náhledu na budoucnost.