Básně

„ Básník s jistotou demiurga popochází klidným a jistým krokem na hranici mezi zniternělým přístupem k jazyku, jeho citlivým využíváním, a jemným výběrem temat, zkušeností, vidění, vzpomínek, sdělení, poučení, frází a zkrátka všeho, co lze naléhavým zvoláním a bezpříkladným interesem na životě zachránit z minulého času. A to formou emblematizace. Nelze Vodičkovi přiřknout jen tak přídomek básníka spojeného s romantismem, neoromantismem či postromantismem. Nelze to učinit jen na bázi odkazu k senzitivně vyjádřené touze po prchajícím životě atd. Vodička svět dokonale a cele, tedy především s odkazem na jazyk, básnicky tvoří.“ – z doslovu Igora Fice