# ¡Que el pueblo mande!

Canonical: https://www.bookquiver.com/vladimira-dvorakova/cs/que-el-pueblo-mande/9788074190919

JSON version (same data): https://www.bookquiver.com/vladimira-dvorakova/cs/que-el-pueblo-mande/9788074190919.json

![¡Que el pueblo mande!](https://quivercdn.com/covers/karolinum/vladimira-dvorakova/que-el-pueblo-mande_978-80-7419-091-9.jpg?v=2026-07-28%2015%3A33%3A06)

- Book: [¡Que el pueblo mande!](https://www.bookquiver.com/vladimira-dvorakova/cs/que-el-pueblo-mande) ([¡Que el pueblo mande!.md](https://www.bookquiver.com/vladimira-dvorakova/cs/que-el-pueblo-mande.md))
- Authors: [Vladimíra Dvořáková](https://www.bookquiver.com/vladimira-dvorakova), [Radek Buben](https://www.bookquiver.com/radek-buben), [Jan Němec](https://www.bookquiver.com/jan-nemec)
- Publisher: karolinum
- ISBN: 978-80-7419-091-9
- Pages: 363
- Published: 2012-01-01
- Language: cs_CZ
- Binding: Softcover

## Description

Studium politiky v Latinské Americe má ve světě – a částečně i u nás – bohatou tradici. Byl to totiž vývoj v Latinské Americe, který často určoval výzkumné priority světové politologie. Latinskoamerická zkušenost mimo jiné podnítila diskuse o prezidencialismu a parlamentarismu. Stejně tak řada hypotéz týkajících se hroucení demokratických režimů, (re)demokratizace či konsolidace základních demokratických institucí byla nejprve testována na latinskoamerické zkušenosti a následně vstoupila do obecné komparativní politologie. S ohledem na to je v knize rozpracován obsáhlý teoretický rámec, který se zabývá koncepty, jako jsou stát, režim, vláda nebo populismus. Mnohé z nich jsou v české politologii analyzovány vlastně poprvé. Zatím poslední podnět výzkumu latinskoamerické politiky přinesl počátek nového tisíciletí, kdy v mnoha zemích došlo k mocenskému vzestupu levice, který často znamenal buď první skutečné střídání u moci, nebo projekt zásadní transformace politického režimu. Záměrem této publikace je charakterizovat tuto „ levicovou vlnu“, vymezit, kdy jde „ pouze“ o změnu vlády a kdy o změnu režimu. S ohledem na odlišnosti působení jednotlivých levicových vlád autoři navrhují jejich typologii, která pomáhá osvětlit tyto rozdíly a vymezuje tzv. radikální vlády, jež usilují o změnu režimu a jsou v tom relativně úspěšné. Těmito radikálními vládami jsou vlády Huga Cháveze ve Venezuele, Eva Moralese v Bolívii a Rafaela Correy v Ekvádoru. Jim jsou věnovány samostatné případové studie. Jaké důsledky má slabá státní identita? Proč je akceschopnost státu mnohdy důležitější než typ politického režimu? Může být populismus dobrým nástrojem demokratizace? A co je vlastně populismus? Je možno Chávezův režim označit za diktaturu?