Dcery dvouhlavého draka

Každou středu v poledne skupina starých žen přichází protestovat k japonskému vyslanectví v Soulu a dožaduje se omluvy od japonské vlády. Přicházejí v lijáku, v štiplavém chladu i vlhkém dusnu. Jsou poslední z armády „ žen pro útěchu“ – žen, které japonská armáda znásilňovala a mučila jako sexuální otrokyně během druhé světové války. O jejich osudech se autor rozhodl vydat svědectví – a použil k tomu přitažlivý příběh o mladé dívce, vzácném hřebenu a dědictví císařské krve. Čtenář se v něm dozví mnoho o životě „ žen pro útěchu“ i o konfliktu, který před desítkami let vedl k rozdělení Koreje – ale přesto román zůstává především příběhem o lásce, odvaze a naději.