Antonín Raymond in Japan 1948–1976

Bohatě ilustrovaná, anglicko-japonská publikace o poválečném díle Noémi (1889–1980) a Antonína Raymondových (1888–1976) přibližuje čtenářům svět architektů a jejich spolupracovníků, kteří obnovili Japonsko na troskách druhé světové války. Zaznamenané vzpomínky sedmi členů japonského ateliéru Raymond vykreslují osobnosti Raymondových, komentují jejich práci, poskytují přehled o každodenním provozu firmy a popisují vztahy s elitními klienty. Čtyři rozhovory s jedním nebo více spolupracovníky pojednávají o Raymondových v kontextu soudobé společnosti z různých úhlů pohledu, např. z pohledu mladé dívky nebo nadějného studenta architektury. Některé z téměř dvou set ilustrací jsou zde publikovány poprvé. Zvláštní pozornost si zaslouží materiál týkající se díla Noémi Raymondové, neboť o jejím díle bylo dosud provedeno jen málo výzkumů. Z mnoha představených projektů se podrobněji věnuje například budově Reader’s Digest v Tokiu, Hudebnímu centru prefektury Gunma nebo československému velvyslanectví v Tokiu. Projekt velvyslanectví byl pro Antonína Raymonda velmi důležitý a svědectví o průběhu stavby a okolnostech, které ji provázely, z pohledu japonských spolupracovníků je unikátní. Knihu otevírá studie Heleny Čapkové o předválečném působení Raymondovy firmy v Japonsku se zaměřením na udržování kontaktů během druhé světové války. Uzavírá ji text Ireny Veverkové o kontaktech Antonína Raymonda s Československem po roce 1945.