Když běžné postupy selhávají

„ Co máme dělat, když nás bije?“ „ Kdyby tady nebyl, všem by se ulevilo!“ „ Sahá na mě, mám si to nechat líbit?“ „ Je nás málo, jak se jim máme věnovat individuálně?“ „ Kdyby měl někoho jenom pro sebe, tak by to s ním šlo, ale takhle to nejde!“ „ Nechce jíst!“ „ Jí až moc!“ „ Štvou mě kolegové, kdyby mu to nedovolili, tak je v pohodě!“ „ Štvou mě kolegyně, kdyby mu to dovolily, tak je v pohodě!“ „ Za všechno můžou rodiče, nenastavili mu pořádný hranice!“ Podobné otázky a stížnosti můžeme často slyšet od pracovníků v sociálních službách, kteří mají na starost klienty se souběhem mentálního handicapu a těžšího problémového chování. V České republice prozatím chybí ucelený model sociálních služeb pro lidi s takovýmto typem handicapu, kteří potřebují vyšší míru podpory. Publikace toto téma otevírá, nemá však ambici představit ucelený model práce s lidmi s chováním náročným na péči. Zabývá se hlavně otázkou systémového rozpoznání klienta s vyšší mírou podpory a metodikou práce s lidmi s těžším problémovým chováním pro pečující personál. Autor vychází z osobních zkušeností s klienty a ze supervizí v různých zařízeních. Na konkrétních příkladech ukazuje, jak lze o klientech uvažovat a co s nimi dělat.