8. 11. 1620 - Bílá Hora - O potracení starobylé slávy české

Bitva na Bílé hoře je bezesporu jednou z nejznámějších událostí českých dějin - událostí takřka všeobecně považovanou za národní tragédii, jejímž bezprostředním následkem bylo staleté porobení českého národa " v Čechách a na Moravě" pod nadvládou cizí dynastie. Na základě bělohorské katastrofy vznikl pozoruhodný mýtus, který se stal významnou složkou kulturní tradice novodobého českého národa a je do značné míry živý dodnes. Nová kniha o Bílé hoře se vedle průběhu bitvy zabývá především cestou, která " na Bílou horu" vedla, čili událostmi bezprostředně předcházejícími stavovskému povstání, a pak " českou válkou" od třetí pražské defenestrace 23. května 1618 až k osudné neděli 8. listopadu 1620. Shrnuje dosavadní výsledky historického bádání v otázkách " cesty na Bílou horu", a aniž by se bělohorským mýtem blíže zabývala, přece jen jej konfrontuje s trapnou skutečností, " jak to vlastně tenkrát bylo".