Tázání po dějinném

Knihu tvoří deset kapitol. První čtyři texty zahrnují heideggerovské souborné tázání po smyslu, v našem případě historie (čas, prostor, kultura, dialog). Následující dva prodlévají u faktografického jsoucna dějin (antisemitismus, husitská tradice). Závěrečná čtveřice formuluje metateoretické otázky, jako jsou historická sémantika, modelování, historická psychologie, historická etika. Z tohoto desatera byly čtyři etudy již publikovány. Hledání historického času je podstatným rozšířením stati, která původně nesla název Čas dění subjektu, čas vyprávění, čas historický a vyšla v publikaci Historik v proměnách doby a prostředí – 20. století (vyd. Jiří Hanuš a Radomír Vlček), Brno 2009, s. 89–116. Kultura jako kategorie dialektické hermeneutiky je upraveným a rozšířeným zněním studie, jež původně vyšla ve sborníku Kultura jako téma a problém dějepisectví (vyd. Tomáš Borovský, Jiří Hanuš a Milan Řepa), Brno 2006, s. 25–34. Skica dějin antisemitismu se zvláštním zřetelem na české dějiny 19.–20. století je přepracovanou variantou hesla Antisemitismus, napsaného pro Encyklopedii českých dějin, z jejíhož projektu nakonec sešlo a z níž Historický ústav AV ČR vydal v Praze 2009 pod redakcí Jaroslava Pánka ukázkový první svazek. Konečně Zamyšlení nad husitskou tradicí v legiích a hermeneutickým výkladem „ tradice“ se v původním užším znění jmenovalo Zamyšlení nad husitskou tradicí v legiích (a hermeneutickým výkladem pojmu " tradice") a knižně vyšlo v publikaci My, Jan bratr Žižka (vyd. Jaroslav Hrdlička a Jan Blahoslav Lášek), Brno 2006, s. 90–102. Šest dalších etud otiskujeme poprvé.