Trialog

Básník Miloš Vodička (nar. 1938) patří už od vydání své prvotiny Vítr kolem tepen (1965) k autorům, jejichž verše vznikaly jakoby mimo hlavní řečiště české poezie. O to průzračnější je jejich hlas. Vodička patřil k nepatrné hrstce spisovatelů, kteří mohli v době normalizace (mimo centra) oficiálně publikovat i bez režimních úliteb. Nakladatelství Host v minulosti představilo již dva jeho tituly. Výbor Básně (1965-1989) a sbírku Svatba, na kterou tě nepozvali (1999). Aktuální básnická kniha Trialog , která obsahuje skladby Šeříkové rekviem, Pláče a Blízké souručenství, představuje ve Vodičkově poetice výrazný předěl. Inspirován (či spíše drcen) hlubokým prožitkem smrti své matky se radikálně odklonil od výrazně lyrických akordů předchozích básní a napsal verše, které reflektují ničím nepřikrášlenou lidskou existenci v její nejzákladnější rovině. S drásavou naléhavostí si klade otázky, ke kterým řada autorů vůbec nenalézá odvahu. V tomto smyslu je Vodičkova sbírka i svého druhu reflexí (a revizí) jeho předchozího díla. Sousloví „ literární událost" v tomto případě není reklamní frází.