Studie z dějin starší korejské literatury

Publikace autorů Miriam Löwensteinové a Vladimíra Pucka – koreanistů z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty UK – u nás poprvé v takové šíři zachycuje hlavní etapy vývoje korejské klasické literatury od jejího vzniku až do počátku 20. století. Autoři ve 13 kapitolách sledují vývoj korejské prozaické literatury od zakladatelských mýtů starokorejských království a historických příběhů ze starých kronik až ke klasickému korejskému románu (kodä sosol) 17.–19. století. Pozornost věnují rovněž vývoji poezie, především tzv. písním domova (hjangga), klasickému tříverší sidžo a výpravným básním kasa. Dějiny korejského písemnictví jsou vykládány v souvislosti s myšlenkovými a náboženskými proudy (šamanismus, buddhismus, konfucianismus aj.) i vlivy literatur sousedních zemí, zvl. Číny. Závěrečná kapitola je věnována tzv. nové próze (sin sosol) v kontextu osvícenského a reformního hnutí a vlivu západních idejí na přelomu 19. a 20. století. Tato díla tvoří už spojovací most ke vzniku moderní korejské literatury. Kniha je doplněna bibliografií překladů a studií o korejském písemnictví, jež vyšly v češtině. Monografie je určena nejen studentům koreanistiky a zájemcům o literární dění v zemích Dálného východu, ale poslouží i širší veřejnosti. V současné době, kdy se rozšiřují styky s Koreou, umožňuje tato publikace nahlédnout do cenného literárního dědictví této země a hlouběji porozumět svébytnosti korejské kultury.