Záměstí

„ Patnáct roků rozepsaná báseň. / Nechávám ji tak, / abych za ní mohl jezdit…“ To, co kdysi nedávalo spát autorovi, je nyní štěstím čtenáře. Máme zde příslovečný „ objev“, civilně laděný debut, precizní dílo autora, který uměl čekat a obešel se zatím i bez publikování v literárních periodicích.