Filmová kultura severního trojúhelníku

Kniha srovnává filmovou produkci, praktiky distribuce a uvádění a filmovou recepci ve třech zemích, které tvořily z perspektivy Sovětského svazu takzvaný severní trojúhelník — šlo o státy vytvářející na severovýchodě Evropy nárazníkovou zónu mezi oběma mocenskými bloky studené války, což ovlivňovalo jak jejich vnitřní politiku, tak pozici vůči Moskvě. Zdůraznění tohoto „ trojúhelníku“ je pro tuto knihu příznačné — jedním z ústředních témat je totiž vztah národní kinematografie k sovětskému vzoru, respektive transnacionální dimenze filmové kultury východního bloku. Komparativní perspektiva knihy ovšem překračuje horizont konceptu sovětizace coby zjednodušujícího pohledu, který implikuje jednosměrný vliv, a nabízí plastičtější obraz specifických a autonomních rysů filmové kultury jednotlivých zemí. Přinejmenším stejně důležitou roli jako základní obrysy kulturní politiky hrají v knize i její předpokládaní realizátoři a příjemci, od filmových studií přes režiséry a producenty až po místní stranické funkcionáře, vedoucí kin a diváky. První oddíl se věnuje filmovým koprodukcím, které natáčela filmová studia tří sledovaných zemí. Druhá část se zaměřuje na srovnání kulturní politiky i distribučních praktik a sleduje realizaci filmové kultury na lokální úrovni ve vybraných městech (Brně, Lipsku a Poznani), tedy jak byly filmy uváděny do kin a jakou roli sehrávali zaměstnanci kin či místní funkcionáři. Závěrečný oddíl srovnává vývoj návštěvnosti a diváckých preferencí v českých zemích, NDR a Polsku a identifikuje významy, které připisovala publika jak jednotlivým filmům, tak i roli kina jako volnočasové aktivity. Vyšlo za finanční podpory Státního fondu kultury.