Kázání na hoře

Tzv. Horské kázání (Mt 5—7) vyvolávalo v dějinách často protikladné interpretace. Od doslovného chápání, které bývalo často vyhroceno proti kompromisnímu vnímání v církvích a křesťanské praxi (tak text četl např. Tolstoj a částečně i Nietzsche), přes interpretaci textu jako učení pro výjimečné skupiny adresátů, např. mnichy a mnišky, až po eschatologický výklad jako líčení stavu, který teprve nastane. Autoři se snaží ukázat, že je to text, který se týká každodenního života a staví nás před složité, ale aktuální otázky, jako je třeba nenásilí či bezpodmínečné odpouštění. Ukazuje, že křesťanství není jen morálně náročnějším pokračováním přirozeného života, ale životem v jiném modu, v modu milosti Boží -- životem, který není úkolem, ale odpovědí na Boží lásku. Text se tedy týká každého člověka a nemá vést k zármutku nad tím, jak mu nestačíme, ale být povzbuzením k životu ze zdroje Boží svobody.