Arnošt z Pardubic

Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a rádce císaře Karla IV., patří mezi obecně známé postavy našich dějin. Pozornost mu tradičně náleží především pro jeho podíl na významných zakladatelských aktivitách císaře Karla a spoluutváření jeho politiky. Kniha prof. Zdeňky Hledíkové tuto stránku Arnoštovy osobnosti neopomíjí, doplňuje ji však soustředěním na to, co bylo vlastním jádrem jeho historického významu – působení coby hlavy české církve. Autorka sleduje původ Arnošta z Pardubic, jeho cestu za vzděláním a rozhledem, v té době v českém prostředí nebývalým, a mnohostranné aktivity na poli politickém a církevním. Zasloužené pozornosti se dostává Arnoštově účasti na založení pražské univerzity, Nového Města pražského, stavbě Karlštejna i pražské katedrály, a ovšem povznesení Prahy na arcibiskupství. Vztah k papežské kurii, tehdy sídlící v Avignonu, ukazuje pražského arcibiskupa jako osobnost uznávanou v celoevropském kontextu. Můžeme ale sledovat také každodenní, méně okázalou stránku činnosti pražského metropolity, jeho neúnavnou zakladatelskou a organizační práci, jejíž výsledky přetrvaly až do novověku. Stranou zájmu Z. Hledíkové nezůstává ani osobní rozměr postavy Arnoštovy – jeho myšlení a vzdělání nabyté na předních italských univerzitách v Bologni a Padově, jeho zbožnost a mariánská úcta, o níž svědčí celá řada uměleckých děl s postavou arcibiskupovou spojených. Závěr náleží posmrtné památce a pověsti svatosti, jíž se Arnošt z Pardubic těšil a jež přesáhla hranice Čech. Knihu. Která vychází ve druhém vydání, doprovází bohatá obrazová příloha a slovníček některých vybraných pojmů.