Muž,který sázel stromy

Jean Giono se narodil roku 1895 v malém provensálském městě Manosque na jihovýchodě Francie, které až do své smrti roku 1970 prakticky neopustil. Přesto jeho dílo, které jíž od dvacátých let vzbuzovalo značnou pozornost, nedostalo nálepku „ regionalismu“. Hrdiny prvních Gionových knih jako by nebyli lidé, ale příroda: země, řeka, hory. Ve třicátých letech vytvořil řadu románů, v nichž zaznívá oslava venkovského člověka, žijícího zcela instinktivně v souladu s přírodními zákony. Jeho práce byly záhy překládány i u nás. Za druhé světové války a po jejím skončení nastává v Gionově tvorbě zásadní obrat jak v tematice, tak ve stylu. Autor upírá svou pozornost k člověku a jeho osudům, zejména tzv. „ cyklem Husara“, v němž nezapře inspiraci svým milovaným Stendhalem. Próza Muž, který sázel stromy z roku 1953 jako by byla návratem k původní Gionově fascinaci prostým člověkem a jeho dokonalým splynutím s přírodou. Obraz provensálského pastýře je oslavou neokázalé vytrvalé činnosti, která si nedělá nárok na odměnu, a přece se svým výsledkem blíží aktu Stvoření. Když byl Giono v roce 1953 požádán vydavatelem časopisu Reader’s Dígest, aby napsal příběh o nejpozoruhodnějším člověku, s nímž se kdy setkal, poslal mu tuto povídku, kterou chtěl vzbudit zájem o zalesňovací program. Vydavatel mu však z nepochopení příběh vrátil, a ten byl uveřejněn o rok později v časopise Vogue pod titulem „ Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí“. V té době sám autor jistě netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí. Dnes má tedy konečně i český čtenář možnost seznámit se s tímto skvostem, jenž se kromě řady francouzských i cizojazyčných vydání stal předlohou ke kanadskému animovanému filmu, který byl uveden i u nás.